Zákon o právu na digitální služby platí, teď je řada na politicích

Teď už politikům a úředníkům nezbude než státní správu skutečně digitalizovat a umožnit občanům řešit své záležitosti přes internet. Parlament totiž prakticky napříč politických spektrem schválil zákon o právu na digitální služby a svůj podpis připojil i prezident.

Teď je míč na straně vlády. Ta totiž musí do roka od účinnosti tohoto zákona představit celkový katalog služeb státní správy a také harmonogram jejich digitalizace. Služby státní správy totiž zatím povětšinou digitální nejsou, ale prakticky nic nebrání tomu, aby digitální byly. Služeb, které skutečně digitalizovat nelze, jako je třeba technická kontrola vozu, je totiž naprosté minimum.

Kromě katalogu služeb a harmonogramu jejich digitalizace musí vláda také navrhnout postup včetně technického návrhu řešení. Na samotnou digitalizaci pak má vláda další čtyři roky.

Když to tedy sečteme, tak do pěti let by měla Česká republika být skutečně vyspělým digitálním státem. Zákon byl totiž publikován ve sbírce zákonů začátkem ledna. Účinný začíná být po 15 dnech od publikace. Jinými slovy, koncem ledna příštího roku bychom měli mít kompletní harmonogram digitalizace státní správy včetně návrhu technického řešení. A za další čtyři roky to musí i realizovat.

Změny, které zákon přináší, jsou skutečně zásadní. Zákon o právu na digitální služby jednou provždy dává občanům všeobecné právo na to, aby s nimi stát komunikoval digitálně, pokud o to budou stát. To je jedna ze základních premis dobře fungujícího eGovernmentu – tzv. zásada digital by default (standardně digitálně).

Kromě toho však přináší vynucení i druhého ze základních kamenů dobře fungujícího eGovernmentu – data only once, tedy situace, kdy stát má právo po občanovi požadovat všechny údaje pouze jednou. To by umožnilo postupné zrušení všech otravných duplicit, kdy občané musejí znovu a znovu dokládat státu stejné údaje, například vysokoškolské diplomy.