On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Tomáš Rutrle: „Občas mám dojem, že heslem českého eGovernmentu je – Když je problém, udělejme registr!“

13.01.2017
Společnost KOMIX se specializuje zejména na dodávky informačních systémů nebo aplikací na klíč a na integrační a transformační projekty. Je etablovaná v soukromém sektoru a své služby poskytuje i zákazníkům ze státní a veřejné správy. Její systémy najdeme například na ČSSZ,  MV ČR či na Generálním ředitelství cel. Jejího generálního ředitele, Tomáše Rutrleho, jsme se zeptali na to, jaký je jeho názor na stav a rozvoj eGovernmentu v ČR.

Co vidíte jako největší problém českého eGovernmentu?

Nízkou poptávku. Poptávka po eGovernmentu je od občanů, a tím pádem zprostředkovaně i od politiků, velice malá. Běžný občan se státní správou nepřichází do styku zase tak často a intenzivně, aby ho muselo bolet, že na úřad musí dojít. Jednou ročně podáte daňové přiznání, každé dva roky jdete k volbám a jednou za 5 až 10 let si vyměníte doklady, nebo řešíte stěhování. Bez aktivní poptávky občanů politici nemají vůli a chuť eGovernment řešit, je to začarovaný kruh.

Takže říkáte, že se eGovernment nerozvine, dokud nevznikne u občanů silná poptávka?

Tady trochu platí už to, co říkal Henry Ford – kdybych se lidí zeptal, co chtějí, chtěli by rychlejšího koně. Jenže s eGovernmentem to máte jako s e-shopy nebo internetovým bankovnictvím. To nebyli přeci klienti bank, kteří se zasloužili o jeho rozvoj. Byly to ty banky, které s tím přišly, zákazníkům to náležitě intenzivně zpropagovaly, aby si na to zvykli a začali to běžně využívat. Teprve když se začalo využívat masově, dostavily se kýžené ekonomické efekty pro banky. To znamená, že se snížil počet zaměstnanců, zrychlily se a zlevnily procesy a mnohde také znatelně klesl počet poboček.

Myslíte si, že státní správa je motivována zefektivňovat procesy, snižovat počty úředníků či dokonce kontaktních míst?

Popravdě si to nemyslím. Na straně státní správy, aspoň u nás, taková potřeba či politická vůle neexistuje. V tomto kontextu je zajímavé podívat se třeba na Estonsko, které se celosvětově dává v oblasti eGovernmentu za příklad. Estonsko se pro rozvoj eGovernmentu strategicky rozhodlo v době měnové krize, kdy hrozil jeho krach. Od té doby, bez ohledu na to, kdo je aktuálně u moci, na jeho rozvoji systematicky pracuje. Ani Estonsko však do eGovernmentu nešlo kvůli úsporám. Estonsko potřebovalo, aby se o něm ve světě vůbec vědělo a eGovernment mu teď výborně pomáhá s propagací navenek, protože ho ukazuje jako moderní světu otevřenou zemi. Proto Estonsko nabízí třeba svoji e-identitu i mezinárodně. To my, když se chceme ukázat navenek, tak soutěžíme o sklad Amazonu nebo natočíme propagační video s idylickou krajinou, folklórem a sportovci – nic proti sportovcům.

Vnímáte tedy rozvinutý eGovernment jako cestu k mezinárodní propagaci a třeba i nalákání zahraničních investorů?

Určitě! My si pořád myslíme, že máme řadu jiných věcí, kterými se můžeme propagovat – historii, průmysl, kulturu, sportovce… Není tedy důvod, abychom se profilovali jinak. Kdybychom tu ale eGovernment chytili za správný konec, může to přinést masivní propagaci ČR v zahraničí. Rozvinutý eGovernment totiž říká, že naše IT není jen o nakupování hardware z Číny nebo Tchaj-wanu, ale že tady máme schopné IT profesionály i potřebné know-how. Asi jsem ty aplikace pro eGovernment museli nějak udělat a ty IT profesionály také někde vzdělat. Stav eGovernmentu je tak zprávou o stavu školství, pracovního trhu a fungování státní správy.

Druhá, neméně důležitá, zpráva, je pak ta, že se u nás vše zařizuje snadno. Jednou si zajdu na ambasádu, zřídím si elektronickou identitu, a všechny ostatní věci pak dělám jednoduše elektronicky. Když pak přiletím do země, mám tam vytvořenou entitu, firmu, bankovní účet, všechno. Nemusím začínat od nuly tím, že budu shánět drahého advokáta a měsíc běhat po úřadech. Snižuje to bariéry vstupu na trh, nota bene v zemi, jejíž jazyk není celosvětově zrovna nejrozšířenější. Tohle navíc není jen zpráva směrem ven, k zahraničním investorům, ale i zpráva směrem dovnitř, k vlastním občanům. Méně bariér a méně administrativy znamená méně strachu z toho začít podnikat.

Přijde vám, že je podnikání v ČR příliš komplikované? A je to skutečně tak, že s eGovernmentem přichází pro občana zjednodušení agend?

Myslím si, že podnikat v ČR není až tak těžké. Firmy většinu agend mohou řešit elektronicky. Jenže těch agend je zbytečně mnoho. Stát sbírá spoustu dat, se kterými se, obávám, ve finále stejně nikdo nepracuje. A pak tu jsou věci, které se, zcela nelogicky, musí řešit na papíře. Naše firma se poměrně často účastní různých výběrových řízení. Některá z nich třeba přímo v zadání zakazují elektronické podání nabídek. To znamená, že musíme vytisknout třeba 400 stran dokumentace a já jako statutární orgán společnosti musím každou jednu z nich vlastnoručně podepsat. Navíc součástí těchto nabídek musí být celá řada výpisů z registrů, které sám stát spravuje. Ale i když se přihlašujeme třeba do výběrového řízení na ministerstvu spravedlnosti, tak ono si ze zákona nesmí udělat výpis z mého trestního rejstříku, a to i přesto, že ho samo spravuje.

Jeden ze základních pilířů eGovernmentu je přitom to, aby stát o vás nežádal údaje, které už o vás má. Jenže k tomu je potřeba nastavit či upravit náležitě legislativu i procesy. Je třeba si uvědomit, že eGovernment není jen o nějakém hardware a software, je to mnohem komplexnější. Jakýkoliv větší projekt v oblasti eGovernmentu vyžaduje na svoji realizaci řádově roky, a to mnohem více než čtyři, tedy jedno volební období. A tak, dokud se nenajde někdo, kdo si řekne: „Zasadím semínko, vyroste z něj strom a to ovoce holt sklidí třeba i někdo jiný,“ tak se žádný zásadnější projekt nedá zrealizovat. Jenže tohle se stalo naposledy s datovými schránkami a základními registry, které osobně považuji za velice dobré a propracované projekty. Jen je to už bohužel poměrně mnoho let nazpět.

Nicméně, dalo by se namítnout, že třeba v oblasti elektronický registrů je Česko na špici. Ostatně prvním větším českým projektem v oblasti eGovernmentu byl mnohokráte oceněný Obchodní rejstřík.

Víte, občas mám dojem, že heslem českých politiků je: „Když je problém, udělejme registr!“ Nevíme, kolik máme učitelů angličtiny nebo fyziky? Udělejme registr učitelů! Máme problém s vandaly na Spartě? Udělejme kartu fanouška a registr fanoušků! A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Jediné chvályhodné je to, že tyto nové registry jsou elektronické a často jsou přístupné online. Některé z nich dokonce poskytují otevřená data, což je v ČR také zajímavé téma, které by vydalo na samostatný rozhovor.

Jenže tohle proboha není eGovernment a rozhodně to není nic systémového. My nepotřebujeme více registrů a rejstříků, my potřebujeme zjednodušit a sjednotit agendu státní správy. Potřebujeme, abych já jako občan se přihlásil na jeden jediný portál a tam měl k dispozici vše – mohl provádět veškeré úkony elektronicky, viděl, co všechno a kde je o mně vedeno, viděl, jaký je stav mého důchodového účtu, jak jsem na tom se zálohami na zdravotní pojištění, atd. Jenže to by nejdřív musela existovat nějaká elektronická identita, bez ní se nic z toho nedá pořádně realizovat.

Ta už ale brzy bude. Ministerstvo vnitra stále častěji hovoří i o tom, že ji spojí s čipovými občanskými průkazy.

Ano, elektronická identita brzy bude, respektive bude muset být. EU se v rámci nařízení eIDAS rozhodla zřídit elektronickou identitu napříč všemi státy EU. Jako ČR budeme povinni uznávat elektronickou identitu občanů jiných členských států a budeme muset garantovat jiným členským státům elektronickou identitu našich občanů. Jednotná elektronická identita, kterou tu nikdo nebyl schopný za ty roky prosadit, se tak bude muset zavést a věřím tomu, že se stane tím, co český eGovernment konečně nastartuje. Už to nebude tak, že budete mít desítky různých elektronických identit – datovou schránku, přístup do dat u zdravotní pojišťovny, identitu pro komunikaci s městským úřadem, , atd. – ale budete mít jen jednu jedinou. Navíc si myslím, že se tohoto identifikátoru chytnou i soukromé firmy, stejně jako v Estonsku, a začnou s tou identitou pracovat. Banky vám pak třeba umožní přihlásit se do internetového bankovnictví svou e-identitou uloženou na čipovém občanském průkazu a ještě díky tomu ušetří za provoz vlastních systémů. To samé bude platit třeba pro provozovatele městské hromadné dopravy, univerzity apod. Elektronická identita bude snad konečně tím, co relativně slušný a již existující eGovernmentový back-end propojí s oním front-endem, který využijí všichni občané a který tu tak zoufale chybí.

Tomáš Rutrtle je generální ředitel a jednatel společnosti KOMIX. Vystudoval FEL ČVUT a MBA získal na Sheffield Halam University. Má na starosti její strategické směřování, ale také každodenní provoz, vztahy s klíčovými zákazníky, zdravý růst a finanční stabilitu. Před příchodem do KOMIXu působil na manažerských pozicích ve společnostech Siemens a Fujitsu.
Blíží se nám termín podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob. To je už několik let možné podávat elektronicky. Držitelé datových schránek ho dokonce musejí podat touto cestou, za jiný způsob jim hrozí pokuta. Jak tedy na elektronické daňové přiznání? Elektronické podání je pro držitele datových schránek povinné Za jiné než elektronické podání daňového přiznání hrozí […]
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR byla jedna z prvních, které nabídly svým klientům, plátcům pojistného (zaměstnavatelům), zdravotnickým zařízením i smluvním partnerům možnost elektronické komunikace. Část pro pojištěnce nabízí řadu zajímavých funkcionalit, zejména pro OSVČ, i tzv. Kartu života, ke které má přístup zdravotnická záchranná služba. K čemu je E-komunikace Portál E-komunikace nabízí pro pojištěnce ZP […]
Státem zřízený Czech POINT funguje téměř deset let bez (pro zákazníka viditelných) problémů. Našel si své stálé klienty, což dokazuje skoro 17 milionů vydaných výpisů. Modro-bílý „piškot“ na dveřích úřadů a pošt je už běžnou součástí našeho života, a protože systém funguje, máme ho všichni za normální a obyčejnou součást komunikace s úřady. Jak se říká, […]