On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Proč jsou otevřená data klíčová

27.10.2016

Co jsou to otevřená data

Otevřená data stojí na myšlence, že jednou sesbíraná data by měla být volně přístupná (prostřednictvím internetu) bez jakýchkoliv restrikcí, autorských práv apod., a to ve strojově čitelném formátu, aby se dala dále strojově zpracovávat a využívat. Dalším využitím a zpracováním totiž mohou získat přidanou hodnotu. Příkladem otevřených dat jsou např. jízdní řády, údaje ze sčítání lidu, seznam soudních znalců, informace o výsledcích voleb, seznam všech pěstitelů vinné révy, ceny paliva na čerpacích stanicích... Zpřístupnit je může kdokoliv, kdo je sesbírá – jednotlivec, firma, úřady či orgány veřejné a státní správy. Jsou zde však určité legislativní háčky (viz níže).

K čemu jsou otevřená data

Kupříkladu Google má k dispozici velice podrobné anonymizované informace o pohybu uživatelů jeho služeb i systému Android. Tato data mohou mít při správném využití obrovskou přidanou hodnotu. A tak sám vytvořil aplikaci, která je nyní součástí jeho vyhledávače i map, schopnou ukázat vám při vyhledání kavárny, restaurace, klubu apod., jak moc je v jednotlivé dny a hodiny v daném podniku „narváno.“ To už má pro potenciálního zákazníka kavárny konkrétní přidanou hodnotu. Zejména pokud si neudělal rezervaci. Těžko však přesvědčovat soukromou firmu, aby svá pečlivě sesbíraná a ze svých prostředků zaplacená data zveřejnila a dala k volnému použití. Patří to k know-how společnosti. Jenže co když taková data, například o všech mateřských školách a jejich kapacitách, sesbírá stát za naše peníze? My jsme si ta data přeci zaplatili. Stát přitom velké množství sebraných dat zpracovává jen velice omezeně a vytěží z nich jen zlomek jejich hodnoty. A přesto nám je často volně k dispozici nedá. Část z nich však lze získat na individuální žádost díky zákonu 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Přitom kdyby byla státem sebraná data dostupná ve formě otevřených dat, leckterý šikovný programátor by je mohl zasadit třeba do volně přístupných map na Seznamu nebo Googlu a my bychom rázem viděli, jak to s těmi školkami je. Informace o kapacitách školek spolu s informacemi ze sčítání lidu mohou mít přidanou hodnotu nejen pro městský úřad plánující rozvoj kapacit školek ve své gesci, ale i pro podnikatele v dané lokalitě. Pro ty, kteří chtějí otevřít soukromou školku, ale také třeba hračkářství či cukrárnu. Když však data zůstanou zavřena na úřadě, je jen minimální šance, že z nich někdo něco vytěží.

Výhody otevřených dat

Hlavní výhodou otevřených dat je, že mohou poskytnout jednotlivcům, firmám i úřadům cenné informace postavené na tvrdých datech. Pokud pak nějaká třetí strana z vlastní iniciativy vyvine aplikaci tato data zpracovávající a vyhodnocující, získají její uživatelé novou přidanou hodnotu. Hezkým příkladem jsou podrobné volební mapy Českého rozhlasu. Pracují s otevřenými daty od ČSÚ a jdou až na úroveň jednotlivých volebních obvodů. Podobné aplikace navíc obvykle dalece přesahují, co jsou daný úřad, firma či jednotlivec schopni poskytnout, neboť ti příslušná data zpracovávají jen způsobem, jaký sami potřebují pro svoji práci.

Rizika otevřených dat

Otevřená data sama o sobě obvykle vůbec žádnou přidanou hodnotu nemají. K jejímu získání je potřeba využít strojové zpracování například s využitím Business Intelligence nástrojů či vyvinout příslušnou aplikaci, která dá datům význam v určitém kontextu a umožní uživateli přidanou hodnotu získat (viz aplikace Googlu informující o vytíženosti jednotlivých podniků v čase). Data sesbíraná firmami či úřady nedokáže interpretovat každý. Hrozí tak jejich dezinterpretace, ať už účelová či nechtěná. Je totiž nutné znát přesný kontext i význam jednotlivých datových polí a položek. Zveřejňující subjekt by měl data nejprve pročistit – odstranit duplicitní záznamy, sjednotit zápis (třeba aby se pro jeden význam nevyskytovalo více zápisů: P-6 / Praha 6 / Praha-6 / 6. městská část), odstranit překlepy a zjevně neplatné zápisy… Subjekt musí zajistit úplnou anonymizaci dat, což je také podmínka nutná dle zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. To však není tak jednoduché, jak se může zdát. Jako příklad nám poslouží sčítání lidu: Zajímáme se o údaje ze sčítacích archů domácností v malé obci Chvalčov (1649 obyvatel), přesněji o neúplné rodiny se závislými dětmi (single rodiče). Ve Chvalčově se všichni víceméně znají. Místní vědí, že jediná single matka mezi jejich sousedy je paní Vonásková. Podle otevřených dat, byť jsou anonymizovaná, tedy poznají, co paní Vonásková vyplnila do původně zcela anonymního archu sčítání lidu. A právě proto nemůže ČSÚ plně otevřít veškerá data ze sčítání lidu v podobě, v jaké je získal. Část z nich však můžete nalézt zde.

Otevřená data v ČR

Česká republika se v posledních letech začíná v oblasti otevřených dat výrazně měnit k lepšímu. Na úrovni státu jsou k dostání prostřednictvím Národního katalogu otevřených dat či na jednotlivých státních úřadech (ČSÚ, ČOI, ČSSZ...) a ministerstvech (MF ČR, MV ČR, MMR ČR...). Setkáme se s nimi na všech úrovních samosprávy. Kraj Vysočina u nás razil filosofii otevření co nejvíce dat jako vůbec první. Jeho otevřená data najdete zde. Dnes už je poskytuje také Plzeňský, Moravskoslezský a Liberecký kraj i Hlavní město Praha. Jejich rozsah je však v každém z krajů značně odlišný. Otevřená data se dostala i do celé řady měst. Kromě výše zmíněné Prahy, která je zároveň krajem, se jedná třeba o Brno, Ostravu, Písek, Děčín nebo třeba Bohumín. Podrobněji se otevřenými daty v ČR zabývá portál otevrenadata.cz, na němž najdete i aktualizovaný seznam otevřených zdrojů dat v ČR.
Kybernetické útoky nedávno paralyzovaly britské zdravotnictví i celou řadu španělských podniků. Také Česko má s nimi neblahé zkušenosti. V minulosti se útočníci dostali třeba k e-mailům ministerstva zahraničních věcí či samotného premiéra. Jak si Česko stojí v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsme se zeptali bezpečnostního analytika a prorektora vysoké školy CEVRO Institut Tomáše Pojara. Jak si podle vás stojí Česká […]
Průmysl 4.0 je novodobý fenomén, který přinese razantní změny ve fungování výrobních podniků. Ty jsou pro českou ekonomiku velice důležité. Elektronizace a automatizace mají proměnit kompletní plánování, řízení i každodenní chod výroby. Co to ale bude znamenat pro Česko a proč je pro Průmysl 4.0 klíčový fungující eGovernment? Co to je Průmysl 4.0 Průmysl 4.0, […]
Evropská unie na budování tzv. NGA sítí (vysokorychlostních datových sítí nové generace) dala České republice k dispozici až 14 miliard korun s příspěvkem na budování nebo rekonstrukci těchto sítí až do výše 75 % nákladů. Pro rozšíření i využívání eGovernmentu jsou přitom NGA sítě klíčové. Podle Jana Broučka, ředitele společnosti PROFiber Networking CZ a zakladatele Akademie vláknové […]