On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

O čem bude eGovernment Cloud

10.01.2017
Český eGovernment má do budoucna fungovat z cloudu, konkrétně tzv. eGovernment Cloudu (eGC). Ten bude provozovat Ministerstvo vnitra ČR. Jeho prvotní definici lze nalézt ve Strategickém rámci Národního cloud computingu, který připravilo MV ČR, MF ČR a NBÚ. eGC se bude skládat z tzv. státní a komerční části a bude nabízet všechny druhy cloudových služeb. Co přesně má být eGC a proč ho chce vláda zřídit?

Co to je eGovernment Cloud

Zjednodušeně řečeno má být eGovernment Cloud jednotným privátním cloudem pro všechny orgány státní a veřejné správy v České republice. Jako takový má začít fungovat nejpozději do roku 2022. eGC se bude fyzicky rozkládat nad desítkami datových center státních i krajských úřadů. To zajistí vysokou dostupnost i škálovatelnost. Počítá se i s využitím infrastruktury v datových centrech soukromých subjektů (tzv. privátní část, viz níže). Jednotlivé cloudové služby budou mít jednotné specifikace i standardy dostupnosti. Do budoucna budou tyto standardizované služby integrální součástí všech nových záměrů v oblasti eGovernmentu i ICT služeb jednotlivých úřadů a resortů. To má samozřejmě přinést masivní úspory z rozsahu, podobně jako u komerčních cloudových služeb a privátních cloudů velkých korporací.

Proč má být zřízen eGovernment Cloud

Strategický rámec Národního cloud computingu hovoří celkem o čtyřech hlavních cílech vybudování eGC. První dva jsou v zásadě systémové a naplňují i tezi z úvodu strategického rámce, že jedním z hlavních důvodů je, aby nedocházelo při nákupu a využívání ICT služeb k nehospodárnému vynakládání finančních prostředků státu.

·        Konsolidace datových center jednotlivých úřadů a ministerstev. Provoz většiny informačních systémů veřejné správy má být do roku 2022 přesunut do eGC. Součástí této migrace má být i nastavení potřebné úrovně bezpečnosti, spolehlivosti a jednotnosti v provozu informačních systémů.

·        Definice standardů pro vybrané softwarové aplikace podporující stejnou agendu, či podpůrný a administrativní proces a definice minimálních standardů pro poskytování sdílených služeb pro státní a komerční část eGC (viz níže). Ministerstvo vnitra si od naplnění těchto dvou cílů mimo jiné slibuje zefektivnění a optimalizace provozu ICT, včetně podpory informačních systémů a aplikací veřejné správy, zvýšení sdílení ICT zdrojů (komunikační infrastruktury, HW, základního SW, budov, obslužného personálu a IT specialistů), zvýšení potřebné bezpečnosti, spolehlivosti a jednotnosti provozu informačních systémů, postupné snížení nákladů na provoz (standardizovaných) informačních systémů a ICT služeb i lepší škálovatelnost výkonu provozní platformy podle potřeb jednotlivých informačních systémů. Podtrženo a sečteno se jedná o sumarizaci obecně známých přínosů cloudu.

eGC však má i další dva cíle, které už jsou spíše strategicko-administrativní:

·        Zahrnutí využívání a principů eGC do Národní informační koncepce zpracovávané na základě příslušných zákonných povinností a do konceptu Národního architektonického plánu.

·        Zahrnutí využívání cloudu do informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné moci a zapracování příslušných principů do jejich architektur. Jinými slovy, eGC by se měl (nejpozději od roku 2022) stát integrální součástí budoucnosti českého eGovernmentu, který by do budoucna počítat s využitím standardizovaných služeb a infrastruktury eGC.

Jaké funkce bude plnit eGovernment Cloud

Český eGC bude mít dvě hlavní části. Státní část budou tvořit služby datových center, která budou výhradně ve vlastnictví státu, připojena na komunikační infrastrukturu státu a výhradně používané pro potřeby státu za podmínek a v rozsahu přesně definovaném příslušnou legislativou. Komerční část pak bude tvořena službami datových center komerčních subjektů, včetně připojení na garantovanou komunikační infrastrukturu státu. Služby komerční části eGC budou poskytovány v souladu se schválenými vydanými standardy.

Jinými slovy, eGC bude ve skutečnosti mohutná ICT infrastruktura situovaná v mnoha datových centrech, včetně těch stávajících krajských. Část z nich bude vlastnit stát (státní část) a část z nich budou provozovat soukromé subjekty (komerční část). Všechny části eGC budou poskytovat standardizované služby. Počítá se s cloudovými službami typu:

  • IaaS (infrastruktura jako služba)
  • PaaS (platforma jako služba – tj. infrastruktura + OS + event. databáze)
  • SaaS (software jako služba – tj. platforma + např. informační systém, poštovní server apod.)
  • SECaaS (bezpečnost jako služba)
  • Konzultační služby ICT odborníků eGC k implementaci a provozu služeb v eGC
  • Služby provozního a bezpečnostního dohledu
Jinými slovy jednotlivé úřady budou moci v eGC provozovat vlastní systémy i služby eGovernmentu, které využijí třeba jen zálohovaného výpočetního výkonu (IaaS), který cloud nabízí.

Jaký je plán implementace eGovernment Cloud

Postup budování eGC je rozdělen celkem do 3 fází:

  • fáze (2016 – 2017) je přípravná, zahrnuje legislativně právní analýzu, ekonomicko-provozní analýzu a obsahovou analýzu požadavků na strukturu a funkcionalitu. Strategický rámec podrobně definuje i dílčí součásti jednotlivých analýz. K zajištění přípravy eGC byla ustanovena i meziresortní pracovní skupina Rady vlády pro informační společnost (RVIS) se zapojením rovněž zástupců odborné veřejnosti, která bude spolupracovat na projektu nazvaném „Příprava vybudování eGovernment cloudu“. Prvotním výstupem projektu bude souhrnná analytická zpráva obsahující i návrhy opatření a doporučení implementačních kroků a standardů pro využívání cloud computingu ve veřejné správě.
  • fáze (2018 – 2022) bude realizační. V rámci ní budou vytvořeny státní části eGC (tj. vytvořená nová a upravena stávající datová centra státu), budou průběžně vybírání poskytovatelé komerční části eGC, dojde k postupné migraci informačních systémů do eGC a dojde k centralizaci provozního prostředí jednotlivých informačních systémů státní a veřejné správy.
  • fáze (2019 – 2022) bude standardizační. Právě v této fázi budou jasně definovány standardy pro vývoj a provoz informačních systémů v rámci využití služeb IaaS, PaaS, SaaS a SECaaS.
Implementace celého Strategického rámce však bude vyžadovat úpravy zodpovědností a pravomocí jednotlivých státních institucí, včetně legislativních změn. Analýza potřebných změn a návrh jejich realizace je právě součástí projektu „Příprava vybudování eGovernment cloudu“ zahrnutého v přípravné fázi. Bez dokončení potřebných analýz není možné přejít do druhé fáze. Pokud by došlo v 1. fázi ke zdržení, je vysoce pravděpodobné, že konečný termín v roce 2022 bude nutné posunout.
Kybernetické útoky nedávno paralyzovaly britské zdravotnictví i celou řadu španělských podniků. Také Česko má s nimi neblahé zkušenosti. V minulosti se útočníci dostali třeba k e-mailům ministerstva zahraničních věcí či samotného premiéra. Jak si Česko stojí v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsme se zeptali bezpečnostního analytika a prorektora vysoké školy CEVRO Institut Tomáše Pojara. Jak si podle vás stojí Česká […]
Průmysl 4.0 je novodobý fenomén, který přinese razantní změny ve fungování výrobních podniků. Ty jsou pro českou ekonomiku velice důležité. Elektronizace a automatizace mají proměnit kompletní plánování, řízení i každodenní chod výroby. Co to ale bude znamenat pro Česko a proč je pro Průmysl 4.0 klíčový fungující eGovernment? Co to je Průmysl 4.0 Průmysl 4.0, […]
Evropská unie na budování tzv. NGA sítí (vysokorychlostních datových sítí nové generace) dala České republice k dispozici až 14 miliard korun s příspěvkem na budování nebo rekonstrukci těchto sítí až do výše 75 % nákladů. Pro rozšíření i využívání eGovernmentu jsou přitom NGA sítě klíčové. Podle Jana Broučka, ředitele společnosti PROFiber Networking CZ a zakladatele Akademie vláknové […]