On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Mohli by Češi volit do parlamentu elektronicky?

12.04.2017

Možnost volit do parlamentu či zastupitelstva z pohodlí domova nebo hotelového pokoje na zahraniční dovolené zní velice lákavě. Kupříkladu občané Estonska ji mají. V Česku však existuje hned několik bariér, které naznačují, že elektronických voleb se ještě nějakou chvíli nedočkáme. Může za to neochota politické reprezentace, jež absolutně nereflektuje stále rostoucí poptávku občanů. Přitom kdyby se politická vůle projevila, jistě by to při troše snahy ze strany státu šlo.

Co jsou to elektronické volby

Elektronické volby jsou jednoduše řečeno takové volby, kdy hlasování probíhá pomocí prostředků elektronické komunikace – v praxi například počítače, tabletu či chytrého telefonu. Existují dvě základní formy přístupu k elektronickým volbám.

První a starší z nich je, že elektronická volba probíhá dál přímo ve volební místnosti. Rozdíl je v tom, že místo volebních lístků a uren se hlas zaznamenává na elektronické zařízení, které výsledky hlasování zasílá elektronickou cestou na centrální server. Takto se hlasuje například v některých částech USA při prezidentské volbě. Elektronické hlasování touto formou zlevňuje a zrychluje sčítání hlasů, ale občané dál musí fyzicky přijít do volebních místností v předepsanou dobu a prokázat svoji totožnost. Pro občana se tím tedy de facto nic nemění.

Druhý z přístupů je pro voliče mnohem atraktivnější. Ten totiž pro naplnění svého volebního práva nemusí docházet v předepsanou dobu do žádných volebních místností, ani si složitě zařizovat volební průkaz v případě, že se v době voleb nenachází v místě trvalého bydliště. Svůj hlas ve vymezenou dobu zašle prostřednictvím webového prohlížeče či mobilní aplikace. Aby bylo zajištěno, že hlasuje pouze ten, kdo má volební právo, a že za něj nehlasuje nikdo jiný, prokazuje se občan před zasláním hlasu svou elektronickou identitou. Tak to mají například v Estonsku. Estonci mají svou elektronickou identitu uloženou na čipu občanského průkazu, jejž musí vložit do čtečky čipových karet připojené k počítači, případně ve speciální mobilní aplikaci. Ti, kteří chtějí volit dál klasickou formou, však mohou fyzicky dojít i do volebních místností.

Jak se volí v Estonsku

Právě o estonský model mají (nejen) čeští voliči zájem. Tento způsob volby je pro občana velice intuitivní a v ničem si nezadá například s přístupem do internetového bankovnictví. Občan si stáhne oficiální volební aplikaci. Při přihlášení do ní se prokáže svojí elektronickou identitou. Vybere si kandidáta, kterému chce dát hlas. Následně proběhne digitální autorizace jeho volby a hlas je zaznamenán v centrálním hlasovacím systému. Tím celý proces končí. Volič to zvládne třeba v autobuse cestou do práce, podobně jako zvládá zasílat platební příkazy z mobilního bankovnictví. Takto například v Estonsku hlasovalo něco málo přes 30 % oprávněných voličů.

Legislativní překážky elektronických voleb

K zavedení elektronických voleb by bylo v Česku potřeba provést novelizaci veškerých volebních zákonů, aspoň tak soudí František Korbel, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a bývalý náměstek hned několika ministrů spravedlnosti. Z legislativního hlediska by toto nicméně nemělo představovat výrazný problém. „Stačí jen chtít,“ říká k tomuto tématu Korbel.  

Technické překážky

Po technické stránce dnes není problém elektronické volby zařídit. V Estonsku je ostatně mají. Nicméně z pohledu systémů, jejichž provoz je k tomu potřeba, by to v České republice trochu problém byl. Podle Františka Korbela by totiž bylo nezbytné zabezpečit registr obyvatel a učinit jej kompatibilním s nově vzniklými volebními informačními systémy.

Elektronické volby naráží také na další problém – chybějící elektronickou identitu. Tu ale Česká republika bude brzo mít (nejpozději v roce 2018), díky nařízení EU eIDAS. Docent Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, se však obává, aby nová elektronická identita byla dostatečně uživatelsky přívětivá. Jeho obava z těžkopádnosti technické implementace přitom není lichá. Byla to právě malá uživatelská přívětivost, která podle něj zabránila většímu rozšíření zaručeného elektronického podpisu. Ten u nás přitom funguje už 17 let. Uživatelsky nepřívětivá a nevyužívaná elektronická identita by byla pro elektronické volby zásadní problém.

Dočkáme se někdy elektronických voleb?

Elektronické volby vyžadují iniciativu ze strany státu. Díky tomu, že nejpozději v příštím roce bude mít stát k dispozici elektronickou identitu, a díky existenci základních registrů je však český eGovernment elektronickým volbám poměrně blízko. Bylo by nutné změnit několik zákonů, možná i klíčové součásti Ústavního pořádku ČR, a doimplementovat některé nezbytné informační systémy a aplikace. Do parlamentních voleb v roce 2021 by se to ale při dostatečné politické vůli dalo stihnout.

Na závěr je třeba upozornit, že elektronická forma voleb nebude nikdy plně nahrazovat tu fyzickou ve volební místnosti, jak se někdy tvrdí. K tomu nedošlo ani v Estonsku. Někteří voliči si spojují svobodné volby s určitou slavnostní atmosférou. Ta zcela jistě k projevu nejvýznamnějšího osobního ústavního práva každého občana patří. Pro ně, stejně jako pro občany, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí provést volbu elektronickou cestou, bude vždy zajištěna možnost osobně vhodit vlastní hlasovací lístek do urny.

Je však přínosné umožnit projev svobodné volby i distanční formou, bez nutnosti procházet složitým martyriem s voličským průkazem, bez nutnosti kamkoliv chodit, a dokonce i bez nutnosti být v době voleb na území republiky. Nejenže se tím posílí vnímání transparentnosti svobodných voleb, ale také se zvýší zájem o ně, zejména u mladší generace. A to by měl být cíl každého politika, neboť čím více voličů se zúčastní voleb, tím silnější je politický mandát zvolených kandidátů či stran a hnutí.

Technické mapy obsahují důležité informace o tom, co přesně se na jednotlivých částech pozemků nachází – kde rostou stromy, kde jsou chodníky, kudy vedou rozvody elektřiny či kanalizace. Od 90. let minulého století se tyto mapy postupně digitalizují. Dodnes však neexistuje jednotná digitální technická mapa Česka. Jak je to u nás s technickými mapami, jaké jsou zde […]
Autor: Creative dock - Zonky times
V květnu minulého roku zřídila vláda pozici koordinátora digitální agendy České republiky. V současnosti je jím Ondřej Malý, který v minulosti působil jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Pro vládu připravuje celou řadu strategických podkladů, mimo jiné i zavedení tzv. digitální RIA (Regulatory Impact Assessment). Právě na digitální RIA i na situaci v oblasti eGovernmentu u nás […]
V Česku prý existuje přes 260 různých průkazů a osvědčení, které stát občanům vydává. Řadu z nich nosíme neustále při sobě, ve své peněžence, jiné máme povinnost na požádání ukázat – občanský průkaz, řidičský průkaz, průkaz pojištěnce, tramvajenka atd. Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie a zakladatel Iniciativy 202020, však říká, že dnes už zbytečně. Dávno bychom mohli […]