On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Jan Brouček: První výzva pro dotace na NGA sítě je spíše loterií než seriózní příležitostí

04.05.2017

Evropská unie na budování tzv. NGA sítí (vysokorychlostních datových sítí nové generace) dala České republice k dispozici až 14 miliard korun s příspěvkem na budování nebo rekonstrukci těchto sítí až do výše 75 % nákladů. Pro rozšíření i využívání eGovernmentu jsou přitom NGA sítě klíčové. Podle Jana Broučka, ředitele společnosti PROFiber Networking CZ a zakladatele Akademie vláknové optiky a optických komunikací, je však s první vypsanou výzvou tohoto dotačního titulu spojena celá řada naprosto zásadních rizik.

Co přesně jsou NGA sítě a proč jsou podle EU tak potřeba, že se rozhodla nám na ně přispět 14 miliard korun?

Podle průzkumů jsou vzdělanost a životní úroveň svázané s digitální gramotností a využíváním služeb elektronických komunikací. Přístup k vysokorychlostnímu internetu je přímo svázaný s rozvojem eGovernmentu, počítačovou gramotností obyvatelstva a hospodářským růstem. Proto EU již v roce 2010 vytyčila cíle pro rok 2020 a vyčlenila prostředky pro všechny členské státy na podporu výstavby a modernizace infrastruktury sítí elektronických komunikací. Hlavní částí této infrastruktury jsou přístupové sítě nové generace NGA (next generation access) a mohou být finančně podpořeny tam, kde obchodní model vykazuje dlouhou návratnost a tržní motivace stavět takové sítě je malá. Jinými slovy, jedná se zejména o „internetizaci“ venkovských oblastí s malou hustotou obyvatelstva.

Pro které oblasti a subjekty je dotační program určený a dokdy je možné prostředky z něj čerpat?

První výzva v rámci dotačního programu Vysokorychlostní internet Operačního programu Podnikání a inovace (OP PIK) byla vypsána 31. 3. 2017 a příjem žádostí probíhá od 26. 4. do 26. 9. 2017. V tomto kole je alokováno 11,55 miliardy Kč a o částku mohou žádat a soutěžit podnikatelské subjekty registrované u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) k provozování sítí elektronických komunikací. Teoreticky to může být každý z více než tisíce podnikatelů v ČR, a to jak velcí telekomunikační operátoři, tak drobní, lokální poskytovatelé internetu ISP (Internet service provider). Vítězné projekty musí být ukončeny (hotová výstavba nebo rekonstrukce sítě) do 31. 12. 2020, aby byla dotace proplacena.

Co je podle vás na podmínkách výzvy, kterou kritizuje Hospodářská komora ČR, Sdružení pro internetový rozvoj, Česká asociace elektronických komunikací, APMS i celá řada dalších subjektů, tak problematické?

Podpora sítí NGA je věc organizačně, technicky a technologicky složitá. Naprosto jiná, než jsou všechny ostatní dotační tituly OP PIK spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Uvědomme si, že se pohybujeme na špičce technologie a pokoušíme se předepsat dotaci na něco, co v některých případech nebylo ještě nasazeno. Proto v této situaci je třeba postupovat obezřetně, nezabíhat do technických detailů a naslouchat odborníkům z řad dodavatelů technologií, provozovatelů sítí i z vysokých škol.

Unáhlené vypsání první výzvy programu OP PIK Vysokorychlostní internet, bez opravy zřejmých chyb a navzdory varování odborné veřejnosti, ohrožuje čerpání dotačních prostředků.

Pečlivě a zodpovědně připravený projekt podle této výzvy je vystaven značnému riziku, že dotaci nebudu moci čerpat nebo že ji následně budu muset vracet. Technické parametry dotované infrastruktury NGA jsou složitě a nejednoznačně popsány v několika dokumentech zadávací dokumentace. Například v Příručce pro žadatele a příjemce nedokážu ani jako zodpovědný a kvalifikovaný žadatel rozeznat, co jsou mandatorní požadavky a co jsou komentáře autora.

Proto Platforma odborné veřejnosti pro budování vysokorychlostních sítí poukazuje na konkrétní chyby v dokumentech první výzvy, upozorňuje na rizika s tím spojená a vyzývá k nápravě chyb před druhou výzvou, která je plánovaná na podzim tohoto roku.

Existuje nějaká možnost, jak si ty parametry upřesnit? Proč vlastně technické parametry sítí elektronických komunikací nastavuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ne třeba ČTÚ?

Oprava a následná záměna zadávací dokumentace na webu představují riziko, že neúspěšný uchazeč výzvu úspěšně napadne. MPO sice zveřejnilo na svých webových stránkách dokument s nejčastějšími otázkami a odpověďmi k první výzvě programu Vysokorychlostní internet, tímto způsobem však nelze korigovat všechny podstatné chyby zadávací dokumentace. Jediným korektním způsobem je zapracovat připomínky odborné veřejnosti, přesunout prostředky a soustředit se na druhou výzvu.

MPO jako správce dotace a spoluinvestor sítí NGA má nárok na to, stanovit si cílové parametry dotované infrastruktury NGA. Je ovšem vhodné ctít parametry a metodiku nastavenou regulátorem, v tomto případě ČTÚ. Jakýkoliv rozpor s požadavky ČTÚ může způsobit zmatek v celém oboru elektronických komunikací. Zmatek a dotační dilema: dotované sítě versus sítě nedotované stavěné ze soukromých finančních zdrojů.

U dotovaných sítí NGA nad rámec parametrů stanovených metodikou ČTÚ přidalo MPO několik přirozených, avšak velmi všeobecných požadavků na IP služby. Jako firma, která se zabývá zejména měřením a prokazováním kvality NGA sítí, však musíme konstatovat, že vymahatelnost tohoto vágního závazku je diskutabilní. Asi jako když si v právním řádu zakotvíte, že všichni lidé mají být čestní a pravdomluvní. V teoretické rovině s tím budeme jistě všichni souhlasit, v praktickém životě budeme řešit, jak poznat ty čestné od nečestných.

Obdobně je tomu u nedotovaných sítí NGA. Po roce cílené diskuse s odbornou veřejností ČTÚ odladil a předepsal přenosové parametry sítí NGA, které jsou stavěny bez finanční podpory státu. Splněním těchto parametrů má soukromý investor garanci, že jeho síť je natolik kvalitní, že musí být chráněna proti překrytí dotovanou infrastrukturou NGA. MPO opět tím, že přidalo několik dalších, velmi všeobecných požadavků na IP služby, zasáhlo do metodiky ČTÚ v dobré víře, že tím očistí trh od provozovatelů nekvalitní infrastruktury. Reálný dopad však je, že striktně požadované parametry od ČTÚ jsou tímto přeformulovány a zamlženy. Tím vzniká nejistota pro soukromé investice do infrastruktury NGA.

Jak je zajištěno, aby když někdo v nějaké lokalitě proinvestoval na vybudování datové sítě z vlastních prostředků třeba 100 milionů korun, aby teď do stejné lokality nepřišel tentýž subjekt, nevybudoval stejnou infrastrukturu za čtvrtinové náklady a nezlikvidoval svého konkurenta politikou nízkých cen?

To právě moc zajištěno není. Pokud do vaší lokality přistoupí jiný provozovatel sítě NGA a zainvestuje její výstavbu ze svých soukromých prostředků, pak je to v pořádku. To je trh a podmínky volné soutěže. Pokud však někdo vaši kvalitní NGA síť překryje novou NGA sítí s finanční podporou státu, tak už to v pořádku není. To je narušení hospodářské soutěže v místech, kde tržní princip rozhodně neselhal. Jeden z případů, kdy toto ohrožení může nastat, je popsaný v odpovědi na předešlou otázku. Něco podobného může nastat, jestliže jste neplánovaně vystavěl svou NGA síť až v roce 2016 nebo později. Takovou síť a takové NGA přípojky jste nejspíš ještě nevykázal v geografickém sběru dat, který prováděl ČTÚ v březnu 2016. Nejspíš jste tyto nové přípojky vykázal ČTÚ až v březnu 2017, což je však příliš pozdě. Vaše nové, kvalitní přípojky NGA tak nejsou chráněny před dotovanou výstavbou dle nově vypsané první výzvy programu OP PIK Vysokorychlostní internet. Protože v ČR nejsou dosud přijata opatření, která by usnadnila výstavbu sítí elektronických komunikací, probíhá často výstavba nových sítí a přípojek operativně, neplánovaně, na základě probíhající stavební činnosti v lokalitě. Tato spontánní stavební činnost je dobrou příležitostí pro každého poskytovatele, který je znalý místních podmínek a dokáže rychle reagovat. Současný mechanismus ochrany investice se zpožděním 18 měsíců a více je příliš pomalý pro ochranu takovýchto nových přípojek NGA.

Z toho, co popisujete, se zdá, že místo jasného zadání dotačního programu vzniká nepřehledná džungle s korupčním potenciálem.

Nepřehledné to je. Těžko se v zadávací dokumentaci orientuji jako potenciální žadatel. A těžko bych se orientoval jako hodnotitel, který má projekt posuzovat a bodovat.

Nemyslím si ale, že to je od MPO záměr. Jenom si myslím, že to, jak pojalo první výzvu, je příliš velké a horké sousto. Na takový záběr takto podrobné dokumentace ve zcela novém oboru a s ambiciózním cílem chybí MPO zkušenosti a lidské zdroje. A navíc pracuje ve velmi omezeném čase.

Zmíněná Příručka pro žadatele a příjemce podpory Výzvy I – v rámci OP PIK je technický předpis sítí NGA přes všechny technologie a vedení, kabelové, bezdrátové, optické, metalické, s výhledem do roku 2027, kdy končí udržitelnost projektu s platností pro celou Českou republiku. Pokud by kterýkoliv z telekomunikačních operátorů připravoval obdobný technický předpis, musel by vyčlenit tým minimálně pěti zkušených odborníků, ochotných naslouchat, a nechat je na dokumentu pracovat minimálně 12 měsíců. Pak by teprve mohl vzniknout seriózní a vyvážený technický předpis. Jiným řešením je slevit ze svých požadavků, nejít v Příručce do takových detailů a zaměřit se jen na ty podstatné parametry NGA sítí.

Máte pravdu, že nejednoznačný a subjektivní výklad zadání a mandatorních parametrů NGA sítě dává příležitost k různému individuálnímu výkladu. To představuje korupční riziko jak u hodnocení a soutěže projektů, tak při následné kontrole plnění parametrů projektu nebo hodnocení způsobilých výdajů a podobně.

I když jsme technická firma, která školí, radí, jak implementovat nové technologie, kryjeme záda investorům a dodavatelům těchto technologií, poskytovatelům IP služeb i jejich servisním složkám, v tuto chvíli jsme na rozpacích. Na rozpacích, co poradit žadatelům o dotaci podle této první výzvy, aby jejich projekt splnil zadání, byl úspěšný až do úplného konce. Běžící výzva celkově působí dojmem loterie, kde jsou vypsány odměny za 11,55 miliardy Kč. Losy jsou v ceně 200 tisíc korun a více. Na tolik odhadujeme minimální náklady na jeden projekt. Výhra není garantována. O to však může být jackpot zajímavější. Co to ale způsobí na trhu elektronických komunikací? Uvidíme nejpozději letos v říjnu…

Jan Brouček vystudoval ČVUT v Praze. Od té doby se zaměřuje na aplikace optických vláken v telekomunikacích i netelekomunikačních oborech. Od založení společnosti PROFiber Networking CZ působí jako její jednatel a ředitel. Je zakladatelem vzdělávací aktivity Akademie vláknové optiky a optických komunikací a patří do jejího lektorského týmu. Aktivně se podílel na práci Platformy odborné veřejnosti pro budování vysokorychlostních sítí, která vznikla na jaře 2016 v reakci na požadavek Ministerstva průmyslu a obchodu na jednotné komunikační fórum, kde se stal členem pracovní skupiny Definice a parametry NGA.

Kybernetické útoky nedávno paralyzovaly britské zdravotnictví i celou řadu španělských podniků. Také Česko má s nimi neblahé zkušenosti. V minulosti se útočníci dostali třeba k e-mailům ministerstva zahraničních věcí či samotného premiéra. Jak si Česko stojí v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsme se zeptali bezpečnostního analytika a prorektora vysoké školy CEVRO Institut Tomáše Pojara. Jak si podle vás stojí Česká […]
Průmysl 4.0 je novodobý fenomén, který přinese razantní změny ve fungování výrobních podniků. Ty jsou pro českou ekonomiku velice důležité. Elektronizace a automatizace mají proměnit kompletní plánování, řízení i každodenní chod výroby. Co to ale bude znamenat pro Česko a proč je pro Průmysl 4.0 klíčový fungující eGovernment? Co to je Průmysl 4.0 Průmysl 4.0, […]