On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Elektronický podpis skončil, je tu nová evropská elektronická identita

14.09.2016

Co je to elektronický podpis

Elektronický podpis je obdobou vlastnoručního či případně ověřeného podpisu (kde je zaznamenáno i datum a čas, kdy k podpisu došlo) u elektronických dokumentů. Podobně jako ručně psaný podpis je u každého dokumentu do jisté míry originální, tak i elektronický podpis je pro každý dokument odlišný. V praxi se jedná o malý datový soubor s unikátním datovým řetězcem, který umožňuje příjemci podepsaného dokumentu ověření jeho platnosti (viz níže).

Co všechno musí splňovat elektronický podpis, aby mohl být skutečnou náhradou za podpis ruční či ověřený? Jsou to následující parametry:

  • Autenticitu – musí být možné ověřit identitu subjektu, kterému elektronický podpis patří.
  • Integritu – musí být možné prokázat, že od vytvoření elektronického podpisu k danému dokumentu nedošlo ke změně dokumentu.
  • Nepopiratelnost – nesmí být legislativně přípustné, aby držitel elektronického podpisu tvrdil, že on daný dokument nepodepsal. Proto je kupříkladu v Estonsku privátní klíč pro elektronické podepisování dokumentů (viz níže) uložen na čipovém občanském průkazu. Tak, jako to bude v blízkém budoucnu i v ČR.
  • Časové ukotvení – v případě, že má být elektronický podpis obdobou pro ověřený podpis, je potřeba prokázat datum a čas podepsání dokumentu. K tomu slouží tzv. časové razítko, které může být součástí elektronického podpisu.

K čemu je elektronický podpis a jak funguje

Elektronický podpis je klíčovou podmínkou eliminace papírových dokumentů, což je jeden z pilířů eGovernmentu. Bez něj není možné prokázat, že daný elektronický dokument byl podepsán daným člověkem (případně v danou konkrétní dobu). Výjimkou, jak to částečně obejít, alespoň ve vztahu k orgánům veřejné moci, je doručování elektronických dokumentů prostřednictvím datových schránek.

K tomu, abyste mohli elektronicky podepisovat dokumenty, potřebujete mít k dispozici kvalifikovaný certifikát a data pro vytváření elektronického podpisu (tzv. soukromý klíč), které vystavuje kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb (jejich seznam pro ČR najdete zde). Kupříkladu v Estonsku má soukromý klíč pro vystavování elektronického podpisu každý občan, uložený na čipu svého občanského průkazu. Právě s tímto spojením počítá i nová evropská legislativa i naše Státní tiskárna cenin, která vyrábí občanské průkazy.

Při prvotním vystavení kvalifikovaného certifikátu a soukromého klíče je nutná osobní návštěva jeho poskytovatele za účelem prokázání vaší totožnosti (pro možnost pozdějšího ověření autenticity). Tento poskytovatel pak poslouží příjemci vámi elektronicky podepsaných dokumentů k tomu, aby si mohl ověřit, že jste dokument podepsali skutečně vy a případně i poskytne a umožní ověřit časové razítko (tj. kdy byl dokument podepsán).

K elektronickému podepsání dokumentu dochází na základě využití asymetrického šifrování, kdy se šifruje tzv. otisk dokumentu (hash), neboli unikátní datový řetězec pro daný dokument, pomocí příslušného software a vašeho unikátního soukromého klíče. Příjemce pak pomocí veřejného klíče zpětně elektronický podpis dešifruje, čímž si ověří integritu dokumentu i jeho autenticitu, že jste ho podepsali vy. Pro ověření časového ukotvení nabízejí kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních služeb příslušnou zpoplatněnou službu.

Proč byl 1. července 2016 elektronický podpis zrušen?

Česká legislativa o elektronickém podpisu z roku 2000 a s ní i elektronické podpisy vzniklé podle této legislativy zanikly 1. 7. 2016, a to proto, že původní legislativa nebyla v souladu s novým nařízením EU 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (též eIDAS).

Toto nařízení od 1. 7. 2016 modernizovalo některá pravidla, změnilo některé názvosloví a zrušilo původní směrnici 1999/93/ES o zásadách Společenství pro elektronické podpisy. Nově vzniká jednotná celoevropská tzv. elektronická identita sjednocuje nejen problematiku elektronického podepisování dokumentů, ale i problematiku identifikace občanů v digitálním světě. Strategickým cílem Evropské komise je přitom vytvoření jednotného digitálního trhu, ke kterému eIDAS výrazně přispěje.

Jaká je budoucnost elektronického podpisu v ČR

Jedním z cílů eIDAS je odstranění stávajících překážek přeshraničního využívání prostředků pro elektronickou identifikaci, alespoň pro účely veřejných služeb. Nařízení eIDAS zavádí tzv. elektronickou identitu, která je pro všechny členské státy EU stejná. ČR však ještě čeká dlouhá cesta k implementaci všech inovací, které eIDAS přináší. Vystavování inovovaného elektronického podpisu však funguje dál na stejných principech jako dříve.

ČR bude muset předně vybudovat Národní identitní systém, který bude spravovat elektronické identity českých občanů. Od 29. 9. 2018 totiž vstupuje v účinnost povinnost členských států EU rozpoznávat identitu tzv. ohlášených identitních systémů ostatních členských států. Díky tomu bude možné s českou elektronickou identitou plnohodnotně a plně elektronicky komunikovat s libovolným úřadem v libovolném členském státu EU.

Pro umožnění spojení elektronické identity a soukromého klíče k elektronickému podepisování dokumentů s občanským průkazem vybaveným čipem bude nutné legislativně zakotvit používání OP jako prostředku pro autentizaci ke službám eGovernmentu, vybavit čip na OP autentizačním certifikátem, vybudovat interní personalizační certifikační autoritu a ideálně také zrušit správní poplatek za vydání OP s čipem, protože od 1. 1. 2012, kdy je možné si jej pořídit, se pro něj rozhodlo pouze 0,5 % občanů.

Pozitivní zprávou je, že pro nařízením eIDAS zavedené kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování lze i nadále používat datové schránky v jejich stávající podobě.

Průmysl 4.0 je novodobý fenomén, který přinese razantní změny ve fungování výrobních podniků. Ty jsou pro českou ekonomiku velice důležité. Elektronizace a automatizace mají proměnit kompletní plánování, řízení i každodenní chod výroby. Co to ale bude znamenat pro Česko a proč je pro Průmysl 4.0 klíčový fungující eGovernment? Co to je Průmysl 4.0 Průmysl 4.0, […]
Evropská unie na budování tzv. NGA sítí (vysokorychlostních datových sítí nové generace) dala České republice k dispozici až 14 miliard korun s příspěvkem na budování nebo rekonstrukci těchto sítí až do výše 75 % nákladů. Pro rozšíření i využívání eGovernmentu jsou přitom NGA sítě klíčové. Podle Jana Broučka, ředitele společnosti PROFiber Networking CZ a zakladatele Akademie vláknové […]
Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je profesní sdružení spojující na 48 členů, které v Česku působí v oblasti internetu již od roku 2000. Kromě provozování NetMonitoru, respektovaného výzkumu návštěvnosti českého internetu, se zabývá i pravidelným vytvářením studie o české internetové ekonomice. Nejen o výsledcích této studie jsme si popovídali s výkonnou ředitelkou SPIR Kateřinou Hrubešovou. Co vás vedlo […]