On-line služby veřejné správy, které už nyní můžete využívat přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které se plánují zpřístupnit přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

On-line služby veřejné správy, které si přejete, aby byly dostupné přes internet.

VÍCE INFORMACÍ

Budoucnost občanských průkazů je v jejich čipu

17.10.2016
České občanské průkazy jsou podobně jako například ty estonské od 1. ledna 2012 vybaveny speciálním čipem. Doposud to však občanům nepřinášelo příliš benefitů. Od příštího roku se to však má změnit. Čipy na občanské průkazy totiž budou moci nést elektronickou identitu!

Estonské občanské průkazy

V Estonsku je občanský průkaz bránou ke všem moderním službám eGovernmentu, včetně elektronických voleb. Občan pouze vloží občanský průkaz do čtečky připojené k počítači či integrované v notebooku, a už může vyřizovat se státem libovolnou agendu úplně stejně, jako kdyby na úřad došel osobně. Nemusí si pamatovat ani vytvářet žádná komplikovaná hesla a přihlašovací údaje pro každou službu zvlášť apod. To je možné díky tomu, že čip na estonském občanském průkazu nese občanovu elektronickou identitu, včetně elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu (viz níže). Estonsko má navíc i mobilní ID, které prostřednictvím speciální aplikace pro mobilní telefony umožňuje totéž. Tam už ale fyzická kartička občanského průkazu není potřeba.

Elektronické občanské průkazy dnes

Současná verze českých tzv. Elektronických občanských průkazů (eOP) je vydávána od 1. ledna 2012 všem občanům ČR. Volitelně je možné si zažádat o variantu s čipem, za kterou se připlácí správní poplatek ve výši 500 Kč. Ten chce však ministerstvo vnitra od ledna zrušit. Nový typ tzv. elektronického občanského průkazu přinesla novela zákona 328/1999 Sb. o občanských průkazech. Z prezentace Státní tiskárny cenin z listopadu roku 2015 vyplývá, že za první čtyři roky existence čipového elektronického průkazu bylo vystaveno pouze 30 000 eOP s čipem (0,51 %), zatímco bez čipu jich bylo ve stejném období vydáno 5,7 milionu.

Klíčovou informací a pozitivní zprávou, kterou Státní tiskárna cenin avizovala už v listopadu loňského roku, je fakt, že doposud vydávané eOP s čipem odpovídají požadavkům nového nařízení EU 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (též eIDAS). Jediné, co bránilo od 1. 7. 2016 plnému nasazení eOP v roli nositele digitální identity byla chybějící česká legislativa.

Od ledna občanské průkazy budou smět nést elektronický podpis i kvalifikovaný certifikát

To se brzy změní. Klíčovou novinkou, která je důležitým krokem na cestě k „estonských“ občanským průkazům je zákon 298/2016 Sb., který nabyde účinnosti od 1. ledna 2017. Ten novelizuje (mimo jiné) zákon 328/1999 Sb. o občanských průkazech tak, že: „Do kontaktního elektronického čipu lze zapsat data pro vytváření elektronických podpisů spolu s kvalifikovaným certifikátem pro elektronický podpis obsahujícím data pro ověřování elektronických podpisů odpovídající těmto datům a s daty nezbytně nutnými pro užívání elektronického podpisu. Data a kvalifikovaný certifikát podle věty první zapisuje do kontaktního elektronického čipu držitel občanského průkazu.“


Elektronický podpis je řetězec znaků (v těle mailu neviditelný), který je připojen např. k textu e-mailu či elektronicky podepsaného elektronického dokumentu (např. PDF), pakliže jste jej podepsali s využitím kvalifikovaného certifikátu a příslušného software (pro e-maily např. Microsoft Outlook). Laicky se obvykle pod pojmem elektronický podpis zahrnuje obojí, ale technicky a legislativně je nutné to odlišovat. Kvalifikovaný certifikát lze navíc využít i k šifrování e-mailů a elektronických dokumentů.

Co nám chybí k estonskému průkazu

Ani s touhle legislativní změnou však bohužel nemáme vyhráno. K dosažení stejného komfortu jako v Estonsku budeme totiž muset počkat na tzv. Národní identitní systém, který bude spravovat elektronické identity českých občanů. Ten pak, díky nařízení EU, budou moci od 29. 9. 2018 využívat i občané ostatních členských států EU.

Jakmile dojde k vybudování tohoto systému, bude možné využít i dalších výhod, které znají Estonci, a to autentizace elektronickým občanským průkazem i k jiným službám než službám eGovernmentu. V Estonsku to jsou například služby městské hromadné, vlakové a autobusové dopravy anebo banky. V Česku Státní tiskárna cenin ve svém demu ukazovala autentizaci přes elektronický občanský průkaz vybavený čipem do portálu Oborové zdravotní pojišťovny, Microsoft Office 365, či na Zdravotnický portál Kraje Vysočina. Už teď je ale jasné, že do dvou let se těchto i mnoha dalších služeb s nejvyšší pravděpodobností dočkáme.

Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je profesní sdružení spojující na 48 členů, které v Česku působí v oblasti internetu již od roku 2000. Kromě provozování NetMonitoru, respektovaného výzkumu návštěvnosti českého internetu, se zabývá i pravidelným vytvářením studie o české internetové ekonomice. Nejen o výsledcích této studie jsme si popovídali s výkonnou ředitelkou SPIR Kateřinou Hrubešovou. Co vás vedlo […]
Dnes byly na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě vyhlášeny výsledky ankety o nejoblíbenější službu eGovernmentu v roce 2017. Ve finálovém výběru, ve kterém rozhodovaly hlasy občanů, byly dvě krajské služby, dvě služby Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jedna služba Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. A vítězem se stal… Elektronické objednání k lékaři pro občany […]
Bývalý náměstek několika ministrů spravedlnosti a partner v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners se dlouhodobě zabývá problematikou práva informačních technologií a eGovernmentu. Zeptali jsme se ho na to, kde a jestli vůbec pokulhává současná legislativa, která bývá často zmiňována jako hlavní bariéra rozvoje eGovernmentu. Která jsou podle vás nejpalčivější legislativní témata, jež je teď […]